Antaidži

Pobyt v Antaidži

Existují dva odlišné způsoby pobytu v Antaidži: (a) jako krátkodobý návštěvník (b) jako dlouhodobý adept.

(a) Každý, kdo chce navštívit Antaidži na krátkou dobu, může přijet během volných dnů mezi 26. březnem a 26. červnem na jaře a od 26. srpna do 26. listopadu na podzim. Volné dny jsou 6., 11., 16., 21. a 26. každého měsíce. Můžete zůstat, jak dlouho chcete, ale pouze do 6. července v létě a do 8. prosince v zimě. Pouze odhodlaní dlouhodobí adepti smějí zůstat po celý rok.

Jako krátkodobý návštěvník je třeba mít na paměti následující:

Nezapomeňte ohlásit předem svůj příjezd a počkat na souhlasnou odpověď. Potvrďte, prosím, váš příjezd ještě dva až tři dny předem telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu (viz dole, pokud se chystáte přijet 6., potvrďte příjezd před začátkem seššinu, tj. do konce předchozího měsíce).

Chápejte, prosím, že Antaidži nemůže nést žádnou zodpovědnost za nehody, zranění nebo jiné újmy na vašem fyzickém či duševním zdraví, které se mohou přihodit během pobytu zde. Zodpověnost za zdraví, i praxi a život obecně, nese výhradně každý sám.

Antaidži je zenový klášter, nikoli guesthouse. Přijímáme zanícené zájemce o zenovou praxi. Pokud jimi nejste, bude lépe najít si ubytování jinde.

Antaidži je podporován dary. Nemáme věřící, kteří by pravidelně přispívali na klášter, ani nedostáváme žádné peníze od organizace Sótó-zen. Je na vás, jestli se rozhodnete přispět finančně na zenovou praxi v Antaidži.

Pokud můžete, přineste si vlastní holinky a oblečení do deště, protože nemusíme nutně mít vaši velikost. Ačkoliv pro krátkodobé návštěvníky neexistují věková omezení, praxe není vhodná pro lidi vyššího věku. Práce (obdělávání polí, sekání dřeva atd.) je fyzicky namáhavá a odehrává se často za nepříznivých klimatických podmínek.

Zazen se provozuje obvykle v poloviční nebo úplné lotosové pozici (tzn. v sedě na polštáři se zkříženýma nohama). Během seššinu strávíme v této pozici téměř 15 hodin denně. Během běžných dnů čtyři hodiny. Jídlo a čajový mítink se odehrávají v pozici seiza (tj. v sedě na patách). Pokuste se, prosím, zvyknout si na tyto dvě pozice, než se sem vypravíte. Například jógové cviky mohou dobře posloužit. Jakmile dorazíte do Antaidži, nebudete mít na cvičení příliš času.

Jídlo zde je převážně, ale nikoli bezvýhradně vegetariánské. Pravidla klášterního stolování jsou složitá a jí se velmi rychle. Od každého se očekává, že sní vše, co má v miskách, bez ohledu na to, jestli mu chutná nebo ne (i ryby či masné výrobky, pokud se objeví na stole). Není povoleno jíst a pít ve vlastním pokoji mezi jídly.

V Antaidži přijímáme muže i ženy, ale nikoli partnerské páry (pouze pokud přijedou jako dva nezávislí jedinci a nebudou dávat najevo svůj vztah během pobytu). Stejně tak skupiny jsou akceptovatelné pouze v případě, že každý jednotlivý člen se přihlásí sám a přijede do Antaidži, protože má sám doopravdy zájem, ne kvůli tomu, že sem chce jet jeho kamarád.

Pro pobyt v Antaidži není nutné umět japonsky, ale základní znalost japonského jazyka a kultury obecně se může hodit (už proto, že v Japonsku ne každý mluví anglicky). V komunitě, která má fungovat harmonicky jako jediný celek, je komunikace důležitá. Pokud nemluvíte patřičným jazykem, o to víc musíte věnovat pozornosti mimoslovnímu intuitivnímu dorozumění.

Komunita je strukturovaná hierarchicky a každý se tomu musí podřídit.

Před příjezdem si, prosím, přečtěte harmonogram a manuál praxe. Uděláte si představu o některých pravidlech, jež řídí náš život. Buďte si však stejně vědomi toho, že realita, kterou zde naleznete, se bude lišit od obrazu, který jste si utvořili.

Pokud možno, projděte si i články o dospělé praxi sepsané současným opatem Antaidži.

(b) Kdo se rozhodne zůstat v Antaidži jako dlouhodobý adept, by měl být odhodlaný zaslíbit praxi minimálně tři roky. Než se k tomu rozhodnete, přijeďte 26. března nebo 6. dubna a zůstaňte na tři měsíce (výjimečně lze přijet i 26. srpna a zůstat během podzimních měsíců). Jen tak budeme - jak vy, tak ostatní členové komunity – schopni posoudit, jestli je takové rozhodnutí realistické nebo ne.

Dlouhodobý adept musi mít na paměti toto:

V první řadě je třeba, aby zvládal totéž, co krátkodobí hosté.

Na rozdíl od nich se ovšem od dlouhodobého praktikanta očekává, že bude odhodlán vytrvat nejméně tři roky a zústane v Antaidži v prúběhu celého roku. Poté, co skončí prosincový róhacu seššin je možné obdržet volno až do období po novém roce. Po celý zbytek roku bude ovšem praktikant zaměstnaný zazenem, zemědělskými aj. pracemi a studiem.

Adept nemusí za pobyt v klášteře platit, ale také nedostává žádné peníze. Zdravotní pojištění a jiné výdaje musí hradit z vlastních prostředků nebo z peněz získaných prostřednictvím takuhacu (žebrání) během zimního volna.

Věk dlouhodobého praktikanta by měl být v rozmezí cca 18 a 40 let.

Takový člověk nebude trávit pouze dlouhé hodiny meditacemi, ale bude se podílet na zodpovědnosti za fungování chodu kláštera: bude kuchařem, bude přijímat hosty, brát telefony, zodpovídat za zeleninová a rýžová pole, používat a udržovat nástroje, řídit a opravovat vozidla atd.

Znamená to, že nestačí, aby se praktikant pouze vydal na duchovní cestu, musí být zároveň odhodlaný aktivně čelit výzvám vnějšího světa.

Důvodem, proč očekáváme, že dlouhodobý praktikant zústane alespoň tři roky, je fakt, že trvá přinejmenším rok, než člověk získá přehled o všech povinnostech a úkolech klášterního života. Během druhého roku se postupně prohlubuje znalost toho, jak se jednotlivé aktivity vztahují jedna k druhé. Naučí se nejen, jak nástroje a stroje používat, ale i jak je udržovat a opravovat. Obvykle teprve třetí rok je adept schopen nejen se zhostit všech svých povinností, ale zároveň i vést druhé a poučit je ohledně praxe.

Pro dlouhodobého praktikanta bude nespornou výhodou, pokud již před příjezdem bude zvládat něco z následujícího:
1) vaření; v nejlepším případě japonskou kuchyni
2) opravářské a truhlářské dovednosti
3) zemědělské a pěstitelské práce
4) používání a udržování sekačky, elektrické pily, automobilu, traktoru, rypadla, tahače, buldozéru...
5) jazykové schopnosti; dlouhodobě pobývající praktikant by měl nejen dokázat plynule používat angličtinu, ale také zvládat (mluvenou i psanou) japonštinu alespoň do určité míry (přinejmenším 4. stupeň JLPT).

Krátkodobě i dlouhodobě pobývajícím:

Předpisy týkající se vízové povinnosti jsou pro každou zemi odlišné. Většina návštěvníků ze Západu obdrží při příjezdu 90denní vízum, které se v některých případech dá prodloužit o dalších 90 dní (platí pro následující země: Mexico, Irsko, Velkou Británii, Německo, Švýcarsko, Rakousko a Lichtenštejnsko /červen 2007/). Poté musí každý opustit zemi a zažádat si eventuelně o delší vízum. Některé národy mohou zažádat o pracovní vízum na jeden rok (jsou věkově omezená). Podrobné předpisy pro žadatele o dlouhodobé vízum naleznete zde. Návštěvníkům, které osobně neznáme, nemůžeme před jejich příjezdem do Antaidži s žádostí o vízum pomoci.

Když se podíváte na předpověď počasí pro Hamasaku, a - protože Antaidži leží o 350m výš - odečtete dva stupně, dostanete přibližnou místní teplotu. Teplota uvnitř budov je víceméně stejná jako venku (i v zimě). Mějte na paměti, že vzdušná teplota je zde velmi vysoká, což znamená, že v létě pociťujete větší horko a v zimě větší chlad, než ve skutečnosti je.

Pokud i poté, co jste si toto vše přečetli, máte stále zájem praktikovat zen v Antaidži, můžete se přihlásit zde.